Je podzim. Byli jsme tři týdny zavření doma a - překvapivě - se ochladilo.
A protože zítra mají jít děti s babičkou a dědou na výlet, bylo by fajn, kdyby i Máťa byl v teple.
Nejprve jsem střihla rukavičky, ze softshellu s beránkem, který mám koupený na kalhoty. Je to strašná chupatina, ale šít se to dá.
A pak přišla na řadu merino kuklička. Dvouvrstvá. Když už teplo, tak pořádně. Vrchní vrstva je zbytek zimního finského merina, ze kterého jsem si vloni šila svetřík. Tohle merino opravdu nikdy nikdy nikdy neperte na 40! Spodní pak tenké 100% merino ze šijem dětem. Opět zbytek po mém tričku. A protože je to zbytek, tak mi středový pruh vyšel v opačném směru. Bohužel, tohle merino pruží jen do šířky, takže to trochu vadí. A taky jsem bývala měla střih prodloužit, když jsem naměříla délku od čela k zátylku o dva cm delší než na střihu. No tak holt příště, no. Ale kuklička se nosit dá, jen by bývala seděla ještě o malinký kousíček líp.
PS: v noci dostaly obě děti horečku, takže výlet se nekonal. I to se stává :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat