pátek 7. listopadu 2025

Snad pro ten softshell z beránku...

 To jsem takhle objednávala na biaska.cz YKK zipy a koukám, že mají hezký softshell s beránkem. A k tomu s dobrými parametry. Tak jsem neodolala a koupila oběma dětem na kalhoty. Ať je jim v zimě teplo!


 

Je to pěkná chlupatina. Ale vlastně na šití tak tlustá zase není. Uvidíme, jak výrobce kecal nebo nekecal s voděodolností.

Záševky na kolenou jsem se rovnou rozhodla vynechat. Ty bych v té záplavě chlupů ani nenakreslila. Zato jsem udělala kapsy a zdvojená kolena. Do kombinace jsem doma našla jarní soft ještě z Unuodesign. Jó, tam mívali krásné softshelly, stýská se mi, hlavně po jejich letním.

Střih jsem vzala opět Caramillu, velikost 110. Jen jsem ho rozšířila na každém díle asi o 2,5 cm. Ať se to dobře obléká.

Při šití byl z beránka všude bordel a díky těm chlupům dalo dost práce šít aspoň trošku přesně. A taky bylo potřeba všechno začistit entlem. Konečně jsem jednou použila overlockovou patku k jejímu účelu! (obvykle ji používám na vnější prošívání softshellu :-)). Bylo krásně vidět, jak patka ty přečuhující chlupy zarovnává dovnitř. Až ušiju i druhé kalhoty pro Matěje, budu asi muset rozebrat, vyčistit a namazat stroj. Už by si to zasloužil, milášek.

A výsledek? Asi dobrý. (Minimálně Terezce se moc líbí) 

Svetřík z merina

 Když už jsem měla v ruce zbytek merina s ptáčkama, tak jsem přemýšlele, co z něj ještě střihnout, aby se zužitkoval... Přece jen, je to celkem drahé merino.

Nakonec z toho byl svetřík pro Terezku.


 

Poučení pro pčíště: 15 cm na stojáček vypadá spíš divně. Ale párat to nebudu, funkci plní a už bych měla moc velký průkrčník. 

Kukla a rukavice

 Je podzim. Byli jsme tři týdny zavření doma a - překvapivě - se ochladilo.

A protože zítra mají jít děti s babičkou a dědou na výlet, bylo by fajn, kdyby i Máťa byl v teple.

 


Nejprve jsem střihla rukavičky, ze softshellu s beránkem, který mám koupený na kalhoty. Je to strašná chupatina, ale šít se to dá.

A pak přišla na řadu merino kuklička. Dvouvrstvá. Když už teplo, tak pořádně. Vrchní vrstva je zbytek zimního finského merina, ze kterého jsem si vloni šila svetřík. Tohle merino opravdu nikdy nikdy nikdy neperte na 40!  Spodní pak tenké 100% merino ze šijem dětem. Opět zbytek po mém tričku. A protože je to zbytek, tak mi středový pruh vyšel v opačném směru. Bohužel, tohle merino pruží jen do šířky, takže to trochu vadí. A taky jsem bývala měla střih prodloužit, když jsem naměříla délku od čela k zátylku o dva cm delší než na střihu. No tak holt příště, no. Ale kuklička se nosit dá, jen by bývala seděla ještě o malinký kousíček líp.

PS: v noci dostaly obě děti horečku, takže výlet se nekonal. I to se stává :-) 

Last minute Ježíšek

 To jsem si takhle týden před Vánoci vyrazila do Ikey pro přehoz. Přehoz neměli. Ale zaujala mě tam tahle krásná modro-bílá látka. Z té byc...