Než se narodil Matěj, koupila jsem si tuhle nosící mikinu. A byla jsem z ní nadšená. Nosím jí vlastně denně, když vedu Terezku do školky nebo ze školky (s kočárkem se dovnitř nemůže a bez nosítka je to s batoletem o nervy). A tak si říkám, že by se mi hodila ještě jedna. No a když jsem u Mráze narazila na huňatý bavlněný warmkeeper, bylo rozhodnuto.
Střih jsem použila moji milovanou Lady Tasja, kterou jsem šila už mockrát. Jen jsem ji prodloužila pod zadek. Kapsy jsem taky zvětšila, aby sahaly až ke spodnímu nápletu. A samozřejmě jsem prodloužila rukávy (možná tentokrát až moc...)
Přední díl jsem rozdělila na zip a tím pádem jsem musela předělat i překřížený límec na obyčejný stojáček. Tady jsem se trochu bála, protože jsem to střihla tak nějak od oka. Podle toho límce teda, zase úplně od oka to nebylo, ale stejně...
Na kapsy a náplety jsem použila zbytek šedivého warmkeepru, co mi ležel doma. Zase využitý zbytek do posledního kousíčku, hurá. Škoda, že už nezbylo na vnitřní límec, šedivý by byl hezčí, ale to se nedá nic dělat.
Zipy jsem si koupila YKK, 75 cm dlouhé. A tak jsem při úpravě střihu počítala a přeměřovala, aby mi vyšla délka přesně na zip. Ono stačí započítat o pár mm jinak švové přídavky a ono se to nasčítá...
Tenhle warmkeeper je počádně huňatý. V mikině jekrásně teploučko, to jó. Ale díky tomu je mi mikina na šířku tip ťop. Příště bych volila o velikost větší než normálně šiju. A taky můj overlock na takhle silném materiálem už dost protestoval. (Levá jehla vynechávala skoro v každém švu, ale rovnosteh to naštěstí zachránil.)
No a protože mikina byla od začátku myšlená jako nosící, tak zbývylo ještě ušít nosící vsadku. Tu jsem částečně "obšlehla" podle kupované mikiny. Teda jen spodní část, s tou horní jsem se nedělala, to kdyžtak vyřeší šátek nebo šála ;-)
