Tuhle mikinu jsem šila letos k Vánocům pro mého muže. Představa byla jasná: kopie jeho nejmilovanější mikiny, kterou jsem mu ušila před třemi lety. Nosí ji, kdykoliv může, a už je to na ní znát - průchodky u šňůrek u kapuce se vytrhávají, lemování jsem musela opravovat, kolem zipů u kapes už to taky není žádná hitparáda... Zkrátka, chtělo by to novou nejoblíbenější mikinu.
Střih jsem použila upravenou Burdu. Do předního dílu jsem dala zip a udělala úplně jinak kapsy. Ale hlavně jsem prodloužila rukávy a délku mikiny, aby byla i mému velice nekonfekčnímu muži. Tím, že jsem nešila do nápletu, ale lemovala přuženkou, jsem musela ještě prodloužit o výšku nápletu a to už byl dohromady pořádný kus.
Překvapilo mě, jak těžké bylo sehnat látku. Před třemi lety se to na eshopech tětito melírovanými svetrovinami s počesem jen hemžilo. A letos? Všude samé copánky (to by asi vážně nenosil). A nebo nějaký zbytek, ze kterého mikinu neušiju. A nebo jen fakt hnusná barva. Naštěstí v Terrymodě měli ještě poslední dva metry světle modré. Bude to nosit? Žádnou světlou mikinu nemá... (Spoiler allert: Nosí :-))
Inu, objednala jsem, ale (snad poprvé v životě) dorazila úplně jiná látka. Takže reklamovat, vrátit, vyměnit, nervy, jestli ji ještě mají (měli :-)), no, byl to boj. Ale vítězný!
A jde se šít!
Svetrovina se dost táhne, takže je potřeba vyztužit okolí všech zipů, třeba proužkem vlizelínu. Na kapsy jsem použila látku z sijemdetem.cz , u které uvádějí, že se hodí na kapsy třeba softshellových bund a podobně. Ta látka je opravdu moc fajn a hezky se s ní pracovalo. Asi někdy objednám zas.
U kapuce jsem pro jistotu místo průchodek vyšila knoflíkové dírky - ty nevypadnou :-)
Šev v průkrčníku jsem vyztužila tkalounem a všila poutko.
Rukávy a spodní okraj jsem zakončila lemovací pruženkou. Našít pruženku na svetrovinu bez specielní patky je docela mazec, vyžaduje to mnohem víc šikovnosti než u softshellu, který krásně drží kraj. A tak jsem si pomohla následovně: nejdřív jsem přišila vnitřní polovinu pruženky ke svetrovině tříkrokým cikcakem. Pak jsem odstřihla přečnívající svetrovinu, přehnula a přišila z lícové strany rovným stehem.
A hotovo! Mikina může putovat pod stromeček.
Žádné komentáře:
Okomentovat